středa, 3. září 2008
Ahojky Lidičky, to byste nevěřili, co se stalo. Sedím si tady u bazenu, žerou mě komáři a řeším nějaké školní šílenosti se STAGem, a najednou předemnou z palmy s velkým rachotem spadla veverka!!
Teď mi tu leží na klíně a já jenom doufám, že nemá polámaný nožičy. Je hezounká, šedá jako myška, s chlupatým ocáskem. Skoro se nehýbe, jenom mrká očkama. Hned bych Vám ju vyfotila. Ale foťákovi je dobře doma... ojoj.
Já su teď velká doktorka! Prohmatala jsem jí nožičky a páteř, a myslím že na frakturu to nevypadá. :) Snad budou ty tlapky jenom naražený.
Jujuj! Ona se pohnula a udělala pár kroků! Zvedla jsem ji tedy a položila vedle pod palmy do listí.
...
Jooo, to jste měli vidět. Dlouho nic. Veveruška tiše seděla, tak jsem si vklidu ťukala písmenka do noťásku. Pak něco strašně nahlas skřípavě zapištělo, tak jsem se otočila a vida. Veverka mezitím stačila vyšplhat na nízký keřík. Nato jak je malinká, tak volat po veverčím způsobu umí docela hlučně.
Za chvilku doklapal velkej veverčák s velkým chlupatým ocáskem a kontroloval co se děje. Vsadím se, že si došel pro mláďátko. Pochopila jsem, že zavazím, a ze dokud tady budu sedět na svém křehkém signálu, tak se žádná záchranná akce konat nebude.
Takže já se balím a jdu. Jsem zvědavá, co se bude dít ve veverčím světě...
