Výlet do downtownu

neděle, 29. června 2008

V sobotu jsme meli jeste den volna, protoze pracuje az ode dneska, tak jsme se vydaly na prozkum místní autobusove dopravy a hurá do downtownu - centra mesta. Autobusová sít tedy zádná hitparáda. je videt, ze jak tady ma kazdej svou káru uz od sestnácti, tak bus vyuzívá jen minimum lidí. Ale velký plus je, ze kazdej bus je klimatizovany. Juchu.:)

Vyrazily jsme se spolubydlou Terkou a rovnou se na zastávce seznámily. Potrebovaly jsme zjistit jak to tady s temi busy chodí, tak jsme rovnou navázaly kontakt. V pohode týpek, cernoch asi jeden a pulkrat vetsi nez ja. :)

Zjistily jsme, ze Houston ma dve centra. Je to krasne videt na letecke mape, kdy ze dvou bodu vyrostaji mrakodrapy, jinak je to placka placata. Prvni centrum se jmenuje Galerie, druhy je proste Downtown.

Cely den bylo desny horko, slapaly jsme sedum hodin a ja si musim sehnat kloobrc. Dodam fotky z Tercineho fotaku. Busem jsme tam jely pul hodiny urcite a pak jsme prosly asi jenom

tvrtinku centra. Takze pruzkum bude pokracovat. Maji nadhernou knihovnu, vsude fontany a vlajky. Americké a texaské. To vlajkování je tady snad národní sport. Maji je i u baráku a dokonce na pokladnách v supermarketu.

Muzu rict, ze jsme mely celkem uspesny lov. Mame mapu busu, mapu centra, prehled akci na leto, festaky, koncerty, akce. Snad se na nejaky dostanem. Meme taky dalci kontakty na lidi, tak se pomalu seznamujem.

Soukrome sdeluju, ze se spolubydlama je ale nekdy tezka prace. Je nas pet, a myslim, ze roztrzeni na dve skupiny nas nemine. Pavel, Bara a Gabi vic mluvi nez konaji. A kdyz uz se neco zorganizuje, jako ze se nekam pujde, nebo ze nas nekdo nekam veme, tak je to najednou problem a nejde to. S temahle lidma cestovat nebudu. To bych se strhala. Potrebuju nekoho, kdo ma svuj vlastni motor a chut jit do akce. Presvedcovat porad nekoho o tom, ze je to dobry a nehrozi zadny nebezpeci (kdyz to sama nevim) to bych mohla sedet taky furt doma. S Terkou je to ok. Má vlastní nápady, chut delat veci a nemusim ju k nicemu postrkovat.

Na kazdym kroku mi chybi Bosa. Predstavuju si, jak bychom si to tady spolu uzili. S nim ma kazda malinka vec uplne jinou kvalitu. On nema v hlave ze vseho problem a neboji se. To se mi libi. Protoze ja jsem taky takova. Premyslim, jak se jim s Jardou asi vede na Kube, jak se slape po nezpevnenych cestach, jak se dari poznavat zemi, kam se ne kazdej z nas dostane. Tesim se na vypraveni. Jojo.

:)