pondělí, 8. září 2008
Milí koťátci. Tak jsem se zrovna vrátila ze San Antonia. S Rachel jsme tuhle cestu mely naplanovaou už od začátku července a vzaly jsme s sebou i Gabi. Byl to nádherný víkend, který dost rozjasnil můj pohled na Texas. Jupí! Rachel má super rodinku. Byli to úžasní hostitelé a až budu velká, tak chci být taky taková. Zažily jsme krásný veci. Procouraly jsme slavnou River Walk v San Antoniu, viděli přeslavné bitevní místo The Alamo, udělaly trochu holčičí nákupy. (Mám nové tygrované kalhotky, Bošo :) hihi), navštívily jsme druhou nejstarší vojenskou leteckou základnu v USA, strávily jsme odpoledne na farmě, krmily longhorny, pili jsme Margaritu, vyráběly bomby z plastových flašek, střílely s automatické zbraně, z pistole i pušky. Nemůžu se dočkat, až ukážu svoje terče bráchovi. Bude mít ze mě radost. Mám skoro všechny kulky v černé, a když jsme střílely za soumraku, mám maximální rozptyl střel 5cm. Juchuuu. That was really fun! Ok. Stryček Bert je prý crazy, jak říká Rachel, ale mě se líbil. Něco jako Filip Souček po třiceti letech. :) (Fílo, budeš mít taky farmu a longhorny?)
V neděli ráno jsme byli v kostele, pak na super obědě a hurá dom. V autě jsme poslouchaly Country, podél silnice se pásly krávy a já jsme děkovala Bohu, že mi tímhle pomáhá uložit si Americké vzpomínky trochu víc zbarvené do růžova. Cool.
