Předevšírem jsme byli s Pierrovou rodinou na výletě. Pan Aana nás vzal omrknout Battleship, což je bojová loď, která sloužila v obou světových válkách. Je to obrovská kupa černého železa plná různých kulometů a bojových vymožeností (samozřejmě, že.), které by možná dokázal obdivovat bráška. Určitě by si to tam užil. Nejvíc mě udivily postýlky pro vojáky. Myslela jsem na bráchu a říkala jsem si, že by se tam nevešel. Byly vždy minimálně tři nad sebou s tak malým prostorem, že byste si tam ani nesedli. Celá loď mi přišla jako jeden velký stroj. Div je, že tam vůbec nejaké místo pro posádku zůstalo. Každý centimetr využitý.
San Jacinto (san chasinto) je bitevní pole, kde se v roce 1836 zrodil Texas. Šlo o osamostatnění Texasu od Mexika. Zajímavé. Fotky doplnim.
Rodina Aana, je naprosto super. Cítím se tam jako doma. Na výletě byla s námi i Gabča a večer jsme se ještě vyřádili v bazénu (což byla fakt sranda. Heslem pro každou novou kravinu, kterou kluci vymysleli bylo: People will get hurt, but that´s ok. There are two lifeguards, so don´t worry we can do it! (Lidé dojdou ke zranění, ale jsou tady dva plavčíci, tak se nebojte nic, jdem do toho.) Pak jsme se ještě u nich dívali na film a to se k nám přidala i Terka. Ta mi v poslední době potichu pije krev. Což je horší, než otevřené - byť nepříjemné - diskuze. Ale nevadí.
Mám trochu obavu, že se dvěmi pracemi budu mít daleko mín energie a času na blbiny s Pierrem a Mariom a Paulem a Patricem a Mishu a Raldou.... Ale jak říká Tomáš Hrdina, energie je všude mraky, a nepříjimáme ji jenom z jídla a spánku, takže si najdu alternativní zdroje.. hihi. To je jasny. Pracuju přece celý den u vody, a to je přece můj živel, takže žádný strach. Když budu mít každý den minutku pro sebe, na podumání, tak zvládnu všecno. A tu Terezu Tomkovou budu muset nejak rozkódovat. Tak jako se to povedlo s Gábinou a teď nemáme problém.
